WIMBLEDON  - tenisové intermezzo 1877 - 1985

 o

Oficiální průvodce Wimbledonem 1985

 - titulní stánka a předmluva R.E.H. Hadinghama, tehdejšího předsedy vedení turnaje

Jednoduchý malý formát v době, kdy nebyl žádný internet, mobily, a další multimediální zdroje. Nicméně byl plný zajímavých informací, které jsem tehdy maximálně využil.

Ta

Tady jsem se tehdy rozhodl udělat pauzu a uvést některé zajímavé momenty z historie slavného turnaje. Nechávám zde původní verzi, takže některé údaje včetně faktů o rekordech už s největší pravděpodobností neplatí. Nicméně si myslím, že pro tenisové fanoušky může řada níže uvedených věcí z „travnatého mistrovství světa“ být zajímavých. A mohou si, pokud budou chtít, porovnat současnou realitu s tím, co jsem psal v roce 1985. Tedy v roce, kdy se narodila moje dcera – dnes tenisová trenérka a několikanásobná mistryně České republiky v tenise.

Toto neoficiální mistrovství světa na travnatých dvorcích patří mezi čtyři největší tenisové turnaje na světě (známý Grand Slam). Od roku 1877, kdy se uskutečnila první soutěž, kterou sledovalo několik stovek diváků, uplynulo mnoho desítek let. V současnosti navštíví ročně Wimbledon kolem 350 000 lidí (v roce 1984 dokonce počet návštěvníků dosáhl rekordního čísla 391 673), zatímco miliony na celém světě ho sledují prostřednictvím tisku, rozhlasu nebo televize.

Připomeňme si alespoň pár mezníků ve vývoji tohoto turnaje:

1884  -byly poprvé rozehrány dvouhry žen

1913  -byly zahájeny čtyřhry žen a smíšená čtyřhra

1927  -se uskutečnilo první rozhlasové vysílání

1929  -Billie Tapscottová se jako první hráčka objevila na dvorci bez punčoch

1937  -byl realizován první televizní přenos

1946  -Ivon Petra se stal posledním šampiónem, který hrál v dlouhých kalhotách

1948  -byla zahájena juniorská soutěž chlapců a dívek

1957  -se Althea Gibsonová stala první černou vítězkou turnaje

1964  -byla zahájena soutěž veteránů

1968  -se uskutečnilo první otevřené mistrovství i pro profesionály

1969  -sehráli Richard Gonzales a Charles Pasarell rekordních 112 her v jednom zápase (22-24, 1-6, 16-14, 6-3, 11-9)

1971  -byl zaveden tie-break

1973  - profesionálové bojkotovali Wimbledon, Jan Kodeš se stal vítězem turnaje

1980  -legendární Björn Borg získává pátý titul wimbledonského vítěze

1981  -dokončena výstavba nové budovy u dvorce číslo 1 se zlepšeným vybavením pro hráče a pořadatele

1982  -se poprvé hraje v neděli

Wimbledonský areál tvoří 18 travnatých dvorců a 11 antukových; dva z nich jsou kryté. Kromě toho v Aorangi Parku se nachází ještě 12 dalších travnatých dvorců, jež slouží k tréninku. Před a během mistrovství.

Kapacita centrálního dvorce je 12 433 míst k sezení a 2000 k stání. Dvorec č.1  má 6 340 sedadel a 1 500 míst pro stojící diváky, dvorec č.2  2 226 sedadel a 1000 míst k stání, dvorec č.3 800 sedadel, dvorce č.6 a 7 po 250 sedadlech, dvorec č.13  1 452  a č.14  1 254 sedadel. Celkově se na všechna místa k sezení vejde kolem 26 000 diváků.

Dále v areálu nechybí široké zázemí: pobočka Braclayské banky, poštovní služby, informační kancelář, střediska první pomoci, občerstvení, telefony, prodej lístků na místní dopravu, úschovna zavazadel, stánky se suvenýry a tenisovým zbožím a wimbledonské muzeum s knihovnou, divadlem a přilehlou prodejnou. Muzeum je v průběhu šampionátu otevřeno pro všechny návštěvníky od půl jedenácté do sedmi večer. Existuje speciální taxislužba a autobusová doprava,

Presidentem wimbledonského tenisového klubu je v současné době (od roku 1969) vévoda z Kentu a předsedou od roku 1983 pan Hadingham.

Organizace celého turnaje je značně náročná. Řídící výbor tvoří 12 členů All England Clubu a 7 členů LTA (The Lawn Tennis Association). Mají rozdělený dohled nad zásobováním, financemi, rozpisem zápasů, rozhlasovým a televizním vysíláním, vydáváním programů, prodejem vstupenek atd.

Do pořadatelského sboru dále patří vrchní rozhodčí a jeho tři asistenti, kteří nesou odpovědnost za korekci rozhodování hlavních a čárových rozhodčích na dvorcích, za průběh jednotlivých zápasů, za zaznamenávání a uvádění výsledků apod. Celkově je nominováno 320 rozhodčích (včetně 55 žen); z toho je většina členy Britské asociace tenisových rozhodčích. Jsou sdruženi do týmů, které se na dvorci střídají vždy po dvou hodinách. Pro přesnost rozhodování od roku 1980 byly zavedeny monitory na bázi infračerveného paprsku, které rozhodčím pomáhají na dvorci č.1,2,3 a na centrálním kurtu.

Neodmyslitelnou součástí sboru je 100 chlapců a dívek sbírajících míčky. Jsou vybíráni z londýnských škol a trénováni pod vedením Dr. Jonathana. I u nich jsou vytvořeny jednotlivé týmy, z nichž každý má na starost jeden dvorec.

Tak bychom mohli jmenovat další a další: distributory míčků, zásobovače, tesaře, elektrikáře, údržbáře dvorců nebo uvaděče a dosáhli bychom úctyhodného čísla přes 2000 lidí.

Přihlášky hráčů na Wimbledon se přijímají k určitému datu v květnu a Řídící výbor (Commitee of Management) rozhodne za přítomnosti vrchního rozhodčího na základě computeru ATP a WTA, který hráč či hráčka budou přijati přímo, kteří budou hrát kvalifikaci, případně, kteří budou odmítnuti. Je akceptováno okolo 500 přihlášek. Hlavní soutěž ve dvouhře hraje 128 tenistů mužů a žen, a ve čtyřhře 64 párů.

Druhý den začíná juniorská soutěž, kterou každá členská země ITF (International Tennis Federation) může obeslat jedním chlapcem a dívkou. Současně s ní se hraje i turnaj veteránů nad 35 let, jehož se obvykle účastní 16 tenistů.

Pokud se týče oblečení hráčů, setrvává wimbledonský turnaj na tradicích, které povolují takové oblečení, kde převládá bílá barva. Vzhledem k trávě je možné hrát pouze v botách s gumovou podrážkou bez podpatků, cvočků apod.

Celý turnaj je součástí soutěží Nabisco GAND PRIX a Virginia Slims Series. Body se započítávají do ATP a WTA computeru.

Program zápasů na každý den je sestavován večer předem vrchním komisařem, který ho dává korigovat Výboru pro řízení hry.

Od roku 1971 byl zaveden systém tie-breaku, který do roku 1979 platil pro stav 8:8 ve všech setech kromě posledního, a jenž byl v roce 1980 změněn a hraje se za stavu 6:6 v každé sadě mimo páté.

Míče, s nimiž se hraje, se mění po prvních 7 hrách a pak po každé 9. hře. Během turnaje je spotřebováno v průměru 21 600 míčů.

Aby diváci měli přehled o veškerém dění, existuje v areálu několik výsledkových tabulí. Jedna je umístěna mezi dvorci č.2 a 3. Ukazuje rozpis hry a konečný výsledek jednotlivých zápasů. Další je situována v Aorangi Parku se stejnými údaji jako předchozí, a navíc informuje o průběhu každého střetnutí. Třetí se nachází na severní straně budovy centrálního dvorce naproti kurtům č.15 a 16. Je rozpisem všech soutěží Wimbledonu. Zde okamžitě po odehrání zápasu je doplněn výsledek. Ukazuje postup jednotlivých hráčů na turnaji. Z jižní strany dvorce jsou na přehledném místě dva elektronické ukazatele průběhu zápasů na tomto kurtě a dvorci č-1. Tady se stav mění po každém dosaženém bodu.

Hra na dvorcích č. 2 až 17 začíná v prvním týdnu o půl jedné a pak od 14 hodin. Na dvorci č.1 a centrálním kurtu až od 14 hodin po celých 14 dní.

Brány Wimbledonu se ale otevírají už o půl dvanácté, kdy můžete navštívit některé části, jako například museum.

Celý turnaj přenáší anglická televize BBC. Je mu v průběhu dvou týdnů věnováno 90 hodin vysílání, což nemá na světě obdoby. Už od desáté hodiny můžete sledovat program, týkající se mistrovství. Odpoledne jsou na pořadu významné zápasy, za nepříznivého počasí záznamy z minulých ročníků, případně z jiných důležitých utkání. Večer kolem desáté hodiny je obvykle hodnocen celý den a uváděn sestřih tzv. „zápasu dne“ s odborným komentářem.

Kabiny komentátorů světových televizních společností se nacházejí na severní a část na východní straně centrálního dvorce. Závěrečné dějství Wimbledonu sleduje asi tak 350 milionů lidí v 90 zemích světa.

Pro tisk jsou po zápasech průběžně pořádána interview s hráči. Novináři mají možnost sledovat na monitorech zápasy na dvorcích 2, 13 a 14.

Je třeba poznamenat, že veškeré prostory jsou přesně rozděleny zvlášť pro členy organizačního sboru, pro novináře, pro hráče i pro diváky.

Na centrálním dvorci se nachází „Royal Box“ (královská lože), přístupná pouze členům královské rodiny, ministerského kabinetu, oficiálním představitelům jiných sportů a významným veřejným činitelům. Samotná královna poctila Wimbledon svou návštěvou v letech 1957, 1962 a 1977.

Na závěr wimbledonské mozaiky ještě pár slov k jednotlivým trofejím. Vítěz mužské dvouhry se stává po jeden rok držitelem poháru „Rezident’s Cup“ –ceny krále Jiřího (od roku 1907) a zároveň držitelem tzv. „Challenge Cup“, který dostává od All England Clubu. Tento pohár pochází z roku 1887. Obě trofeje vlastní permanentně wimbledonský klub. Vítěz získává stříbrnou miniaturu „Renshaw Cupu“, která je každoročně dodána All England Clubu od žijících členů rodiny Ernesta a Williama Renshawových.

Vítězné hráčce dvouhry žen je po jeden rok přisouzena „Challenge Trophy“, jejíž miniaturní kopii tenistka obdrží. I tato trofej je vlastnictvím wimbledonského klubu.

Vítězové jednotlivých čtyřher se na rok stávají držiteli pohárů, finalistům a semifinalistům všech soutěží jsou uděleny stříbrné a bronzové medaile.

Pokud se týče finančních odměn, je v tomto roce vítězství ve dvouhře mužů dotováno částkou 130 000 liber, v dvouhře žen 117 000 liber, ve čtyřhře mužů 47 500 liber pro každého tenistu a ve čtyřhře žen 41 100 liber pro každou hráčku.

NĚKOLIK DALŠÍCH ZAJÍMAVOSTÍ Z HISTORIE WIMBLEDONU

Leváci jako vítězové wimbledonské dvouhry:

N.E. Brookes (Austrálie) 1904. 1907

J. Drobný (Egypt - ale původem tenista z bývalého Československa) 1954

N.A. Fraser (Austrálie) 1960

R. Laver (Austrálie) 1961, 1962, 1968, 1969

J.S. Connors (USA) 1974, 1982

J.P. McEnroe (USA) 1981, 1983, 1984

P. Jonesová (Velká Británie) 1969

M. Navrátilová (USA) 1978, 1979, 1982-1985

Nejkratší finále:

W.C. Renshaw - J.T. Hartley  (oba Velká Británie) 6-0, 6-1, 6-1 za 37 minut (v roce 1881)

R. Chambersová - P.D.H. Boothbyová (obě Velká Británie) 6-0, 6-0, za  25 minut (v roce 1911)

Nejdelší finále:

J. S. Connors – J.P. McEnroe (oba USA) 3:6, 6:3, 6:7, 7:6, 6:4 za 4 hodiny a 16 minut (v roce 1982)

B.M. Courtová (Austrálie) – J.B. Kingová (USA) 14:12, 11:9 za 2 hodiny a 28 minut (v roce 1970)